Centrální banka zřejmě opět zvýší úrokové sazby.
Nejistota v oblasti dovozu ruské energie tlačí eurozónu blíže k hospodářskému poklesu v roce 2023. Uvedl to vysoký představitel Evropské centrální banky (ECB) Luis de Guindos pro litevský ekonomický týdeník Verslo žinios. TASR o tom informuje na základě zprávy AFP.
„To, co jsme v září považovali za náš negativní scénář, se stává základním scénářem,“ řekl viceprezident ECB de Guindos pro Verslo žinios.
Klíčový vliv mají ruské dodávky plynu
Zářijový negativní scénář ECB počítal s možností, že výkon hospodářství eurozóny se v příštím roce sníží téměř o jedno procento, zatímco základní scénář předpověděl jeho růst o 0,9 procenta.
Rozdíl mezi základním a negativním scénářem poklesu pocházel z odlišného vývoje dodávek energie z Ruska. Zatímco základní scénář vycházel z předpokladu, že z Ruska bude nadále přicházet 20 procent dodávek energie, negativní scénář počítal s úplným zastavením ruských dodávek.
Rusko v uplynulých měsících drasticky snížilo dodávky plynu do Evropy. Tento krok se považuje za odvetu za sankce Západu proti Moskvě pro její invazi na Ukrajinu.
Od konce srpna zastavilo Rusko dodávky přes klíčový plynovod Nord Stream 1 do největší evropské ekonomiky – Německa. Odůvodnilo to technickými problémy. Mezitím došlo k výbuchům na obou paralelních plynovodech Nord Stream 1 a 2 ak únikům technického plynu, takže dodávky přes toto potrubí nejsou momentálně možné.
Cílem je inflace na úrovni 2 procent
Ruská válka na Ukrajině způsobila prudký nárůst cen energií v Evropě, což vytlačilo již tak vysokou inflaci na nové, rekordní úrovně. ECB se tak připojila k centrálním bankám na celém světě a začala se zvyšováním úrokových sazeb s cílem ochlazovat ceny a tlumit poptávku, i když přitom hrozí, že spustí recesi.
Míra inflace v 19-členné eurozóně dosáhla v září nového maxima 10 procent.
De Guindos uvedl, že pokud by převážily pochmurnější vyhlídky ECB, průměrná míra inflace může letos dosáhnout 8,4 procenta a v roce 2023 klesne jen na 6,9 procenta.
Rada guvernérů ECB má naplánované příští zasedání 27. října, přičemž pozorovatelé očekávají další velké zvýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu.
„Uděláme vše potřebné, abychom ve střednědobém horizontu vrátili inflaci zpět k našemu cíli na úrovni dvou procent,“ řekl de Guindos.